Školství

Děti chodily do školy do Dmýštic, roku 1837 byla v Hrejkovicích zřízena privátní škola. Asi 35 dětí 6-12 letých se učilo v najaté místnosti u Josefa Pauknera v č.p.  2 (dnes Brožovi). 1. učitelem byl Strnad, po roce byl vystřídán Procházkou z Božetic. Za místnost se platilo 6 zl., platil se ještě dmýštickému učiteli Matěji Pelichovi povinný roční plat 20 zl. 22 kr., který měl dmýštický učitel zajištěný od obce Hrejkovice na čas svého žití nebo pobytu zde. Obec se proto starala, aby škola byla schválena jako samostatná expozitní škola. Ta byla potvrzena 30. října 1844. Roku 1848 byla postavena školní budova uprostřed obce u potoka,  č.p. 40, nákladem 1400 zl. V roce 1850 chodilo do školy 47 dětí.

V 70. letech 19. století vyučuje v Hrejkovicích učitel Václav Řípa, který odchází roku 1876 do školy do Červené a místo něj přichází z Červené pomocný učitel Josef Plechatý. Roku 1880 se stal učitelem František Dubský, rodák z Božetic. V době, kdy zde učil, byla naše obec považována za nejpokrokovější na Milevsku.

Během doby byly k naší škole přiškoleny samota Pazderna od Velké, hajnice Laciny a Vlčí, samota Nováčík a Koška a chalupy z Chlumku, patřící do Velké. Také sem chodily děti ze tří statků z Níkovic. Byla zřízena druhá třída a najata pro ni místnost v č.p. 18 od Jana Smrta, mistra zednického. Budova školy dále nevyhovovala, proto byla roku 1895 vystavěna škola nová, na pozemku koupeném od Františka Pince z č.p. 35. Rozpočet na školní budovu byl 8 808 zl, 75 kr., na obytnou budovu pak 765 zl, 56 kr. Skutečná cena zaplacená za školní budovu Janu Smrtovi, mistru zednickému, byla 9 218 zl, 53 kr. Pro srovnání příjmy obce v roce 1895 byly 1158 zl., 59 kr.

Ještě roku 1902 měla stavba školy dohru u soudu. Václav Kuchta z č.p. 37 nařknul obecní vedení při stavbě z nepoctivosti, byl žalován a prohrál.

Za 1. sv. války bylo vyučování omezeno, roku 1919 se začalo znovu vyučovat. Po Františku Dubském, který zemřel 4. října 1919, se řídícím učitelem stává Karel Kopecký, který na školu přišel v roce 1907. Roku 1931 odchází do Dolních Břežan (okr. Říčany) a prozatímním správcem školy je jmenován Hynek Květ, rodák z Voltýřova. Roku 1933 přišel nový řídící učitel Karel Vavruška, rodák z Vodňan dosud působící ve Zbislavi. Jako druhý učitel přišel Jaroslav Lenz (?) z Bechyně, výborný zpěvák a hudebník a veselý a společenský člověk.

Školní zahrada, která byla ve špatném stavu, byla na podzim roku 1933 osázena ovocnými stromy. Přestárlý živý plot u silnice byl vykácen a zřízen plot železný.

Roku 1939 byl řídící učitel Karel Vavruška přesazen na školu do Borovan a k nám přišel Karel Dušek. Učil dříve na menšinové škole v Hradečné u Uničova na severní Moravě a před obsazením území Němci z pohraničí odešel. Druhým učitelem je zde Miroslav Vaniš, rodák od Strakonic.

Roku 1943 zažádala obec Níkovice o propuštění své obce ze školní obce Dmýštice a o připojení ke školní obci Hrejkovice. Po přeměření cest bylo školní radou vyhověno.

Roku 1944 odchází Miroslav Vaniš do zemědělství a zůstává zde řídící Karel Dušek sám. Roku 1945 se odstěhoval zpátky do Hradečné u Uničova.

V roce 1945 byli ve škole ubytováni ustupující Němci. Později byla jedna třída uvolněna a vyučovaly se v ní dvě třídy střídavě. Po ukončení války umístila Rudá armáda ve škole tiskárnu pro vojenský časopis. Teprve po odchodu Rudé armády nastalo pravidelné vyučování.

Od začátku nového školního roku 1945/1946 postoupí všechny děti od 5. školního roku do měšťanské školy do Milevska. Následkem toho klesl počet dětí i s dětmi z Níkovic na 46 a byla zrušena 1 třída. Řídícím učitelem byl jmenován Miroslav Vaniš.

Od roku 1948 byl po dobu školních prázdnin v budově zřízen dětský útulek pod vedením učitelky ručních prací Šachlové.

V roce 1957 byla provedena oprava školy.

V roce 1972 byla z jedné třídy, ve které se neučilo, zřízena mateřská školka.